Vážně už jsme tady týden? Celý tenhle týden uběhl, jak kdyby trval dohromady asi tak tři dny, maximálně čtyři. Možná je to kvůli tomu, že máme v podstatě denně stejný program a nic tak zajímavého nás nepotkává, ale je to prostě neuvěřitelné, že jsme tady týden.
Takže abych shrnula dosavadní fakty a poznatky. Bydlíme ve Sterlingu, což je město v podstatě u letiště, takže letadla tady vídáme pravidelně po několika minutách, hlavně tedy na bazénu. Sterling je město, které patří do Virginie a my bydlíme v čtvrti Cascades Overlook. Všechny čtvrti tady vypadají stejně nebo alespoň hodně podobně. Ve čtvrti, kde bydlíme my, je spoustu ulic, spoustu míst na parkování a spoustu bytovek. Většina bytovek má asi tři patra po dvou nebo třech bytech a každý byt má vlastní balkon. Je tady spousty zeleně, tudíž i zvířat - hlavně veverek.
Co se týká Leasing Office, tak to je takový domek, kde si zařizujeme my a všichni naši sousedi podstatné věci a také je tam pro nás k dispozici posilovna, squash kurt, tenisový kurt, zatím ještě vypuštěný bazén, vířivka, gril, Wi-Fi, počítače a krásný výhled.
Doprava v USA je fakt vtipná, naprosto každý tady jezdí autem, jakoukoliv vzdálenost prostě jezdí autem a my jsme za exoty, protože chodíme pěšky dál než od obchodu k autu. Dneska jsme jeli na kole a dokonce na nás koukala celá rodina a dědeček na nás ukazoval a smáli se, že jedou plavčíci na kole. A taky na to, že má tady každý automat, tak jezdí hrozně opatrně. V Americe se smí odbočovat doprava, i když mám červenou a nic nejede a stejně každý čeká na křižovatce i několik minut, i když je na křižovatce úplně jediný. Další zvláštnost v Americké dopravě je to, že oni neznají přednost v jízdě. Jediná značka, která tady je, tak je STOP a ta je prostě na každý křižovatce, na každý vedlejší ulici, všude jsou vidět značky STOP. A na světelných křižovatkách je dokonce vedle semaforu vždy napsáno, že pravý pruh musí odbočit doprava, což je dost jasný vzhledem k rozmístění šipek na silnici. Vlastně si moc nedokážu představit, co by dělal Američan, který by přijel do Prahy a půjčil si auto s manuálem a ještě se měl zabývat značením v Praze. Myslím, že by to nedopadlo dobře, možná by to nedopadlo dobře, ani kdyby si půjčil automat.
Fast foody jsme tady sice navštívili prozatím jen dva a to jeden čínský a druhý Five guys s burgrama, ale už i tak víme, že je tady zase všechno jinak. V Americe všechno funguje tak, že čím větší, tím levnější. Tady se prostě pomálu nenakupuje vůbec nic. Takže když si vybírám ve fast foodu pití, tak si vlastně vybírám mezi malým a velkým kelímkem, kde je rozdíl 20 centů, ale pořád je to jen o tom, jestli se zvednu dvakrát a dojdu si natočit nebo jen jednou. Takže vlastně je to naprosto nelogický koupit si dražší kelímek. Třeba ve Five guys mě zaujalo, že když jsme si kupovali burger, tak menší velikost stála asi 6 dollarů a hranolky vyšly na 3.69 dollarů - takže to není jako u nás, kdy hranolky jsou otázkou pár korun k burgru, tady tvoří podstatnou část ceny. A co se týká platby, tak Amerika je známá v tom, že se tady dává velmi vysoké dýžko, ale ve fast foodu to neplatí, tady se údajně nedává. Minimálně když řeknu, že jim dávám navíc peníze, tak mi to vrátí do posledního centu a popřípadě můžu hodit do kasičky drobné, ale nebývá to zvykem a nikdo na mě nebude koukat jako na nevychovance, když obsluhujícímu nic nedám.
Co se týká samotného osmého dne, tak zpráva od Amela, že je bazén už plně funkční byla už od včera, tak jsme se na něj vydali hned ráno, abychom se vyhnuli zbytečným vedrům. Zjistili jsme, že na tenhle bazén se dá dostat několika cestami, tak jsme chtěli zkusit nějakou další, trošičku jsme bloudili, protože tam byla zkratka přes les, kterou jsme lehce přehlídli, ale nakonec jsme za pár minut dorazili do cíle. Udělali jsme backwash a stejný problém jako včera zase nastal. Takže jsme volali Amela a řekl, že nás mezi jednou druhou vyzvedne doma. Takže jsme zase všechno uklidili a celkem naštvaní jeli domů. Doma jsme usnuli a pak už volal Amel, že přijede za pár minut. Přijel s Honzou a Honzou, což jsou dva plavčíci z Čech, kteří jsou naši kamarádi.
Odvezli nás na bazén a my s Lindou jsme už počtvrté zkoušely vyčistit ten bazén, o kterém píšu už asi třetí den. Nakonec se nám to přes spoustu problémů a jednu obrovskou velkou černou žábu povedlo a po třech a půl hodinách přijel Amel s Honzou. Honza nás odvezl na nákup, kde jsme udělali super mega obrovský nákup vod. Koupili jsme 44 litrů pitné vody a 24 litrů Arizony. Snad už konečně budeme mít co pít. Díky klukům jsme mohli udělat tenhle super nákup, protože mají auto a odvezli nás. Takže díky kluci.
Taky jsem zapomněla napsat, že nám v bytě praskla klimatizace, takže máme celou chodbu, kde je koberec nasáknutý vodou. Momentálně je tam obrovský sušič, ale obávám se, že stejně budeme sušit minimálně týden tuhle spoušť.
Dáda padl na zem a spal
A nákupní košík - poprvě jsme byli za exoty kvůli něčemu jinému, než že jsme šli pěšky