Vstávání ve 4:30 jsem původně myslela, že mě zabije, ale nakonec to tak hrozné nebylo.
Před šestou hodinou odjezd na letiště a ještě rychle všechno zkontrolovat, jestli mi nic nechybí. Na letišti jsem byla první, tak jsem si nechala odbavit zavazadlo bez front, což bylo víc než příjemné. :)
V 8:50 jsme startovali let směr Amsterdam, který byl extrémně krátký. Dostali jsme prima svačinku a už jsme byli na jednom z nejkrásnějších letišť, které jsem kdy viděla. Dobu čekání jsme měli dvě a půl hodinky, tak jsme si ji zkrátili internet a někdo i jídlem. Nicméně to uteklo fakt rychle.
Další start byl v 13:00, který měl malé zpoždění, takže jsme do Washingtonu přiletěli asi v 15:45 místního času. Tenhle let byl o dost delší a po prvních čtyřech hodinách jsem měla už chuť vystoupit. Nakonec jsem si pustila ještě nějaký film, povídali jsme si, jedli a už jsme byli ve Washingtonu.
První co nás čekalo, byl nástup do zvláštního autobusu, který ani jako autobus moc nevypadal. Tenhle autobus nás dovezl o kousek dál na letiště, kde nás čekala imigrační kontrola. Z vyprávění jsem měla z téhle kontroly fakt strach, hlavně proto, že většinou na nich kontrolují černoši a ptají se na různé otázky a není jim rozumět. Ale já měla štěstí, byla jsem poslána do fronty k bělochovi, který mi řekl jen „Ahoj, otisk pravé ruky, palec, otisk levé ruky, palec, na shledanou“. Takže jsem vlastně nemusela nic víc než pozdravit. Po kontrole imigrační následovalo vzetí kufru a jít na kontrolu celní, a protože jsme neměli nic k proclení, tak to trvalo celé asi 5 vteřin. Odevzdali jsme papírek a šli dál. Měli jsme mít sraz na Gate 7 se zaměstnavatelem, ale světe div se, ve Washingtonu žádný Gate 7 není. Takže než jsme našli zaměstnavatele, který pro nás nakonec poslal jednu holčinu, tak jsme na letišti bloudili o hodinu déle.
Když jsme si už naložili věci do auta, tak nás Miljana (HR manažerka našeho zaměstnavatele) odvezla do kanceláře, dala nám podepsat všechny různé smlouvy, dostali jsme uniformy, klíče od apartmánu a jeli jsme do bytu. Při příjezdu do bytu, který je fakt moc hezký a plně vybavený, takže máme pračku, myčku, sušičku, asi čtyři šatny a tak. V bytě na nás čekaly úplně nová kola na ježdění do práce, povlečení, polštář, peřina, osuška a helmy. Poté nás vzal pán, který nás na byt přivezl, ještě nakoupit. Což bylo příjemné, ale vzhledem k tomu, že jsme byli vzhůru už asi 22 hodin, tak jsme moc nebyli schopní nakoupit jídlo, takže nakonec jsme vzali jen základní věci, jako je sýr, těstoviny, rajčatová omáčka, čínský nudle a toustový chléb.
PS: voda z kohoutku v Americe chutná jako voda z rybníku.
Po nákupu nás čekalo jídlo a Lindu s Davidem jen aktivovat americké simkarty, což se nakonec stejně nepovedlo, takže dneska (středa) budeme hledat někde internet, abychom si zařídili potřebné dokumenty. :)