Dnešní den začal normálně jako každý jiný, jen s jediným rozdílem, že jsem měla být v práci až v jedenáct, Linda normálně v deset, Alex ve dvanáct a Dáda až ve dvě. Podle předpovědi počasí jsme věděli, že dnes to nebude zrovna slunečný den, ale i tak jsem do práce jela oblečená v teplákách a tílku a mikinu jsem nechala doma. Musím říct, že jsem toho později litovala. Během prvních dvou hodin jsem měla jen dva lidi, kteří se ani nekoupali, takže jsem se jen válela na lehátku ve stínu a dokonce jsem se poprvé svlékla do plavek celá, protože i ve stínu bylo nesnesitelné vedro. Tak jsem si tam tak polehávala několik hodin, až z toho začalo pršet a byla i mini bouřka. Protože jsem nestihla ani uklidit jediné lehátko nebo židli, tak jsem pak zbytek dne strávila tím, že jsem posedávala v uličce mezi záchody a guardroom. Kdyby se někdo ptal, proč jsem nešla do místnosti, která je určená právě pro plavčíky, tak právě proto, že jsou tam natahaná veškerá lehátka, která popraskala vlivem těžkých vah místních obyvatel. Ale abych to nesváděla jen na ně, tak pode mnou i pod Dádou taky jedno prasklo, takže to nebude jen tím, že lidi jsou tady těžší.
Během dne mi na bazén přišlo dohromady asi 12 lidí, většinou rodiny, takže ani nějak nic moc zajímavého se nestalo. Ale jako poslední přišla rodina z Moldávie. Musím říct, že když mě maminka, které bylo sotva 25, slyšela telefonovat česky. Tak se hned ptala odkud jsem a chtěla si povídat. A je pravda, že byla jedna z mála lidí, s kterými si tady chci povídat. Paní mi prozradila, že jídlo je u nich stejně drahé jako v USA a oblečení ještě dražší než v České republice. Jako příklad uváděla, že obyčejné tepláky z H&M u nich vyjdou na 45 dollarů a v Čechách jsem je kupovala za 12 dollarů v přepočtu. Taky mi prozradila, že ve Village at Potomac Falls žije teprve jeden rok a nemůže říct, že by tam byla šťastná. Vysvětlovala mi, že Američani nejsou zlí, ale prostě zrovna v téhle čtvrti ano a nikdo se s ní nechce bavit, a proto ani neumí pořádně anglicky, protože na ní každý hodí maximálně nepříjemný pohled. A protože má doma malé miminko, tak ani nemůže pracovat a aktivně využívat angličtinu.
Je zvláštní, že když jsem během celého dne nic na bazénu nedělala, tak mi ten den utekl třikrát rychleji, než když pořád něco dělám. Málem bych zapomněla napsat, že když jsem se snažila zjistit teplotu vody, tak jsem otevřela skimmer a čekaly tam na mě dvě žáby. Tudíž dnešní teplota vody byla jen tak od oka, protože já prostě nejsem schopná tam sáhnout a vyndat je ven. A přestože mi Amel slíbil, že dnes přijede a dopustí mi bazén, tak jsem ho zase neviděla. Jsem vlastně jediná z lidí, které znám a dělá jim supervizora Amel, která ještě neměla nikoho z managementu na bazénu v době, kdy jsem tam byla.
Dostala jsem tip na sledování počasí pomocí aplikace The weather Channel, která by měla měnit počasí každou hodinu. A jak se v Americe mění počasí každou chvíli, tak i počasí v aplikaci se dnes měnilo asi každých deset minut. Ze slibované dvouhodinové bouřky večer bylo jen jedno zahřmění a pár kapek deště. Uvidíme, jak vyjde počasí na další dny. Protože nás teď podle aplikace nemá týden čekat nic jiného než šílená dusna, déšť a bouřky.
Místnost pro plavčíky
Takhle jsem proseděla půlku směny