Kdykoliv jsme se kohokoliv zeptali, kde je nějaké dobré nákupní centrum tady poblíž, tak nám každý odvětil, že musíme zajet do Tyson Corner Center. Po delší době jsme se teda konečně dohodli se Sheilou, že nás tam vezme. (Slečna, kterou jsme poznali na první párty u Amela). Sheila pracuje každý den ráno a ještě byla trošku nachlazená, tak předtím jela k doktorovi a museli jsme čekat až do půl páté, jestli pro nás opravdu přijede nebo nepřijede. Měli jsme už zjištěno, že v tomhle obchodním centru je snad každý obchod, na který si vzpomeneme. Takže jsme se strašně těšili, že utratíme spoustu peněz. Když jsme konečně dorazili do obchodního centra, tak jsme se nestačili divit, jak šíleně velké je. Samozřejmostí už bylo to, že bylo neklimatizované snad na dvacet stupňů, takže jsem v tílku a kraťasech mrzla jako blázen. Obchodů bylo spoustu, ale prostě ve většině těch obchodů měli jen samé vytahané věci, které byly přizpůsobeny Americkému stylu života. A to se nám prostě nelíbí. Jediný, kdo si toho koupil celkem dost, byla Sheila. Třeba my s Davidem jsme si koupili jen večeři. Ale aspoň jsme poznali, že na tom nejsme s Dullas Town Center vůbec zle a centrum ve Fairfax zas taková pecka není, jak nám každý říkal. Domů jsme se dostali snad až po deváté a celkem uchození.
Hned v úterý večer nás čekala první firemní akce, kterou musí společnost alespoň jednou za léto pro své zaměstnance udělat, protože to mají nakázané od vízového sponzora. Naše společnost nás všechny pozvala na bowling. Napsali nám e-mail, že jestli chceme přijít, stačí odepsat, aby nám zařídili odvoz. Od té doby už přišel jen e-mail o tom, že se na nás těší. Shodou okolností byla zrovna ten večer bouřka, takže jsem bazén zavřela už v půl osmé a vyrazila domů. Myslím, že jsem dobře udělala. Bowling začínal oficiálně od půl desáté a měli jsme mít odvoz. Protože jsme nic nevěděli, tak jsem tipovala, že pravděpodobně někdo přijede kolem deváté. No ještě, že jsem z toho bazénu jela dříve. Coudy, což je druhý supervizor dorazil asi v 20:29. Což jsem si zrovna akorát vyndala večeři z trouby. David na tom byl o něco hůře, ten přijel z práce až ve 20:21, takže měl na přípravy jen osm minut. Ale Coudy byl hodný a počkal u nás v obýváku ještě dalších pár minut. Ještě než jsme vyrazili, tak jsem se ptala, kde to je a on, že ve Sterlingu. Takže celá cesta trvala asi čtyři minuty a pak jsme akorát stáli na parkovišti a čekali na ostatní. Jako první přijel Rob s holkami, které známe z kurzu a potom i z Amela párty. Když dorazili, tak už jsme mohli jít konečně dovnitř, kde byla šílená, ale opravdu šílená zima. Každý litoval, že nepřišel v kombinéze. A uznávám, že jsem nikdy v životě neviděla tak obrovskou bowlingovou halu. Jenom pro nás bylo zarezervovaných 10 drah a to nebyla podle mě ani čtvrtina celé haly. Později dorazil zbytek a mezitím nás už navolili do různých skupin na hraní bowlingu. Obvykle byli na jednu dráhu tři až čtyři lidi. Já jsem byla ve skupině s Katyou, což je supervizorka pro Woodbridge a okolí (myslím) a jedním sympatickým Turkem, který bydlí s Honzou a Honzou. Dohromady jsme si zahráli asi čtyři kola, protože nás to už později přestalo bavit. Dokonce se mi i celkem dařilo, takže jsme z těch čtyř kol vyhrála nějakou náhodou třikrát. Bylo to fajn. Po akci, která skončila asi v půl jedné, se rozhodl Rob, že pojedeme na jídlo, a čím víc lidí, tím větší sranda. Tak my samozřejmě máme týmového ducha a vyrazili jsme taky. Mysleli jsme si, že pojede ale víc lidí. Nakonec jsme byli v restauraci Ihop seděli v sedmi lidech. Rob - vicepresident společnosti. Coudy a Amel - supervizoři. Jedna holka, co chodí s Amelem, její kámoš. A my dva s Davidem. Aspoň jsme utužovali vztahy s vedením, protože to bylo fakt vtipný. Rob měl v sobě několik panáků a piv a byl slušně společensky upraven. Takže se snažil pořád mluvit česky a říkal na všechno „Booože“. Taky si dělal srandu z Alexe. A celkově tam hlásil neuvěřitelný věci. Nakonec jsme si v půl druhé ráno dali chicken wings and fries a kolem druhé nás odvezl Rob domů. Fakt tahle část večera byla o dost vtipnější. A už se nemusíme tolik bát zkoušení ze CPR - teda snad.
